SPÁROVACÍ HMOTY
Výběr správné spárovací hmoty závisí na zamýšleném využití spárované plochy nebo na očekávaném povrchovém zatížení. Tímto zatížením se rozumí mechanická, fyzická, biologická a chemická zátěž. Fyzická zátěž zahrnuje především cyklus námrazy a tání na venkovních površích nebo výraznější teplotní změny v důsledku rozdílů mezi nočními a denními teplotami nebo v důsledku technologického procesu. Biologickou zátěž představuje možnost růstu plísní, řas a lišejníků v důsledku neustálé nebo krátkodobé přítomnosti vlhka. Chemická zátěž se vyskytuje zejména v průmyslových budovách (potravinářský průmysl, farmaceutický průmysl), kde se od spárovacích hmot vyžaduje, aby byly odolné vůči kyselinám, derivátům oleje a různým procesním kapalinám. V případě očekávané chemické zátěže se namísto klasických cementových spárovacích hmot musí aplikovat reaktivní spárovací hmoty na pryskyřičné bázi (KEMAPOX LF).
KLASIFIKACE SPÁROVACÍCH HMOT
PODLE EN 13888
- CG1 běžná spárovací hmota na cementové bázi
- CG2 vylepšená spárovací hmota na cementové bázi
- RG spárovcí hmota na bázi reakční pryskyřice
TABULKA SPOTŘEBY SPÁROVACÍ HMOTY
TĚSNÍCÍ TMELY
Správné rozvržení spár v betonových podlahách a později na podlahových krytinách je velmi důležité. Dosahuje se tím delší trvanlivosti materiálu a zabraňuje se nechtěným prasklinám a rozkladu. Ve stavebnictví jsou spáry definovány jako přerušení mezi konstrukčními a nekonstrukčními prvky stavby. Tvoří se záměrně nebo se objevují později ve formě prasklin v důsledku neexistujících nebo nesprávně provedených spár. Spáry se vytvářejí jako kompenzace pohybů různých částí budovy. Při realizaci vyrovnávacího násypu a podlahových krytin se spáry realizují podél všech vrstev, které tvoří přechod mezi podlahou a stěnou a při umisťování různých materiálů.
Hlavní funkcí těsnicího tmelu je zabránit průniku vody nebo jiných tekutin, vodních par, vzduchu a nečistot do spár. Obvykle se od těsnicího materiálu očekává, že bude mít dobré těsnící schopnosti a bude správně lícovat se spárou, bude dobře přiléhat k podkladu a bude odolávat stárnutí, povětrnostním podmínkám a chemikáliím.
Silikonové tmely se ve stavebnictví používají stále častěji. Vykazují dobrou přilnavost k různým materiálům (keramika, kámen, beton, cihly, dřevo, syntetické materiály, sklo, kov …), výbornou elasticitu až do 450 %, odolnost proti UV záření a také teplotní odolnost (–40°C až do +150°C).
V kontextu celého stavebního projektu představuje těsnění pružných spár jen vedlejší náklad. Pokud se však spáry utěsní nesprávně, nebo pokud se dokonce neutěsní vůbec, mohou náklady na opravu dramaticky narůst. Pro zajištění dlouhodobých těsnících schopností je nutné spáry řádně navrhnout a utěsnit, a je také nezbytné použít odpovídající tmely.